Karel Pešek: nechci slyšet názor poroty na Čechova, ale na inscenaci

Absolvent a nyní pedagog divadla Jesličky Josefa Tejkla, zaměstnanec Klicperova divadla, a vůbec člověk, který žije divadlem každý den.

záznam streamu: ZDE

Karel se dostal k divadlu až ve svých patnácti letech. Po divadle stále toužil, ale jeho tatínek mu v této touze dlouho bránil. A pak přišel ten patnáctý rok (ve kterém má člověk už údajně trochu rozum a představu o svém směřování), a všichni okolo Karla si oddechli, protože ho mohli poslat někam, kde se tomu divadlu může opravdu naplno věnovat. Podle vyprávění Karla Peška totiž museli všichni okolo koukat na to, jak sám tvoří divadlo.

Etapa Jesličky

První Karlova nazkoušená inscenace v Jesličkách, byla pod vedením Jana Dvořáka, V blízkosti Davida zlidští i nelida. Byla to komedie dell´arte. „Já jsem hrál Doctora,“ vzpomíná Karel Pešek. „Mělo to asi hodinku a bylo to milý. Byla to zkušební inscenace, kde jsme si vyzkoušeli úplně všechno – od hudby přes pohyb a složitější texty.“

Karel prošel Jesličkami a spolupracoval tak s několika kantory. Jak říká, i oni utvářeli jeho osobnost pedagogickou i divadelní, a navazuje tak ve své práci učitele na to, co se sám na „zušce“ naučil. V současné době je v Jesličkách uvedena inscenace Maškarády čili Fantom Opery, kterou Karel nastudoval se svými žáky. „Bylo jasný, že je to komedie, ale ta úprava pro amatérské divadlo, to bylo těžké. Například škrty – neškrtat tak, aby to zamotalo s dějem, vyřešit obsazení atd. Snažím se rovnoměrně rozdat role. Postav tam je 25 a herců je 16.“ Práce na této inscenaci byla, jako mnoho a mnoho jiných, poznamenaná covidovou dobou, takže se táhla poměrně dlouho, jak vypráví Karel Pešek: „Během covidu jsme jeli online a bylo to hodně o úpravě toho textu. Druhý rok už byl text připravený, tak jsme se snažili dělat online i scénografii.“

Spolupráce s POSUNEM

V současné době Karel Pešek spolupracuje se souborem POSUN v Praze. Divadlo POSUN zkouší inscenace v režimu profesionálního divadla. Vedle souboru složeného z profesionálních herců, kde Karel Pešek hraje, je zde také soubor Theatestrál. To je soubor dospívajících, se kterými Karel spolupracuje jako odborný pedagog. „Část zkoušky je o průpravě, etudách, a pak se zkouší,“ říká Karel Pešek. Divadlo POSUN má nyní svou domovskou scénu v Divadle Kolowrat. Právě teď má POSUN před premiérou inscenace Přelet nad kukaččím hnízdem, kde Karel hraje. Jako milovník dobrých komedií často hraje spíš v těžších a vážnějších kusech, a tento titul to potvrzuje. „Když hraju, tak mi je jedno co hraju. Když režíruju, tak si vybírám raději ty komedie,“ vysvětluje Karel Pešek. „Viděl jsem svěže proškrtanou věc, dialogy jsou svižný, tak jsem tomu věřil. Vypadá to velice slibně, a těším se na to moc.“

Divadlo musí divákovi něco vypovídat

Antré je povídání o divadle, a i s Karlem Peškem se Josef Jan Kopecký dotýká toho, co je podstatou divadla. K čemu má divadlo sloužit a proč na něj chodit. Host, Karel Pešek: „Divadlo má mít poselství, musí divákovi něco vypovídat. Mají se dělat věci, které komentují současnou situaci. I přesto, že Orestes je antické drama, tak se tam dějí věci, které se dějí i dnes. Předávat poselství o současném světě.“

Něco z režie Karla Peška

Karel Pešek má za sebou již mnoho režírovaných inscenací, ale jistě si vzpomene na některé, které mu daly opravdu zabrat, anebo si jejich zkoušení naopak užil. „Těžká inscenace byla moje první režie, kdy jsem dělal Ples upírů,“ vzpomíná na své režijní začátky Karel Pešek. „Potřeboval jsem nastolit atmosféru Transylvánie, hradu, špíny. Na to jsem měl technickou zkoušku asi 20 hodin.“ Na první režii Karel vůbec nešumařil. A jak to vypadá, jeho další režijní plány slibují také velké kusy. „V šuplíku mám R.U.R.. U toho čekám na lidi, kteří se mi sejdou, abych to mohl rozjet. A příští rok budu dělat Oněgin je Rusák. Mám adaptaci divadla v Dlouhé, a bude se to jmenovat, Sejdeme se na Letné.“

Proces zkoušení je poměrně dlouhá cesta. Na začátku jsou herci i režisér natěšení a svěží. Ale jak se blíží premiéra, nervozita stoupá, elán někdy trochu pomine, a ten text pořád nikdo neumí. Karel Pešek o sobě říká, že první dva měsíce je klidný režisér, pak už je méně klidný, a poslední tři týdny je na zabití. „Ale vím to, a herci to vědí taky. Tak jsme na to připravený,“ směje se Karel Pešek.

Překvapení na jevišti – když naučený text přestane existovat

U povídání s jakýmkoliv divadelníkem je zajímavé vyslechnout historky o tom, jaké perné chvilky zažil na jevišti, přímo před diváky. Karel Pešek vybírá k vyprávění zážitek, u kterého se jistě zapotil: „Kdykoliv jsem hrál se Zdeňkem Tesařem, tak jsem byl na jevišti překvapen. Když jsem na jednom představení Boha masakru po první větě pochopil, že Zdeněk vůbec neví, jak má pokračovat, tak jsem musel reagovat. On šel po smyslu, takže neexistovaly narážky, a my jsme si vymýšleli dialogy z patra. Byli jsme zaskočeni, ale neuvěřitelně jsme si to užili.“ Na druhou stranu má Karel zkušenosti s napětím při představení i jako režisér. Už se mu prý stalo, že měl chuť představení zastavit. Ale protože to bylo na konci, už nechal své herce dohrát. Inu, někdy to stojí hodně nervů, že?

Rozbory na přehlídkách už jsou to poslední, co mě zajímá – jezdí se tam kvůli něčemu jinému

Divadelní přehlídky patří do života většiny amatérských divadelníků. Karel Pešek jich projezdil už mnoho. Jako účastník i jako lektor. Rád si přehlídky užívá a nasává z nich všechno, co přináší. „Přehlídky mají smysl. Trošku bych posledních pár let změnil systém hodnocení souborů. Já to třeba unesu, jakoukoliv kritiku. Občas si ale porotci honí ego. A jezdí tam i soubory, které si chtějí jen zahrát na přehlídce, potkat se s ostatními soubory, a slyšet další názor. A někdy dostanou takovou sprchu, že už je tam nikdo nikdy nedostane. Lektorské sbory by mohly volit jiný slovník, a mohly by být hodnější. Nechci slyšet názor lektorského sboru na Čechova, ale na naši inscenaci. Ale ty rozbory jsou už poslední, co mě na těch přehlídkách zajímá.“

Jako člen lektorského sboru se tedy Karel pochopitelně poučuje ze svých osobních zkušeností, které získával a získává coby účastník přehlídek. Snaží se být hodným porotcem, jak říká. „S těmi soubory hovořím klidně. Většinou mě vytočí ten kantor, nebo režisér. Takže já si je pak raději vezmu stranou a řeknu jim, jak to vidím.“

A co Karel Pešek na pojmy ochotník – amatér?

„Já to mám pro sebe rozdělené, že ochotník je člověk, který chodí jednou týdně spíš na pivo, a u toho se zkouší. Zahrají se nějaké štace a to stačí. A amatéra vnímám jako člověka, který třeba nastuduje více her za rok, dělá různé projekty.“

Poslechněte si záznam celého Antré:

záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centru uměleckých aktivit.

Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.

foto: Leo Marek, Ivo Mičkal

autor: Lucie Kotěrová