Karel Syrový: baví mě bavit lidi, a zdrhnout od práce.

Odchovanec Divadla Jesličky Josefa Tejkla a v současné době herec a režisér divadelního souboru OCHOS Smiřice.

záznam streamu: ZDE

Divadelní soubor OCHOS Smiřice má za sebou 10 let své existence. Když se soubor zakládal, začalo to krátkou zprávou ve smiřickém zpravodaji, že se chystá obnovení ochotnického divadla. A to už se k OCHOSu dostává i Karel Syrový. „Najednou z ničeho nic za mnou přišla babička, a říkala, že ve zpravodaji se píše o tom, že se zakládá divadelní soubor. Tak jsem si řekl, proč ne? Sebral jsem se, bylo tam pár lidí, ale šli jsme do toho. Jediné co nám chybělo, byl prostor, režisér, hra, a možná ještě pár lidí,“ vzpomíná Karel Syrový.

Souboru se ale podařilo zajistit místo na zkoušení, přibyli i členové souboru, a během desetiletého života souboru se už vystřídalo i několik režisérů. A jedním z nich také je, vcelku krátce, Karel Syrový.

Dvorní režisér Martina Zbořila

Karlova režijní prvotina je inscenace Setkání a autorem textu je také člen souboru OCHOS Smiřice, Martin Zbořil. „Bavili jsme se o tom, že něco zrežírujeme,“ říká Karel Syrový. „Tak jsem se snažil, něco si nastudovat, ale vzdal jsem to. Martin pak začal pomalu psát, a tak jsem ho podpořil. Když jsme se probrali prvním pokusem o nějaký text, tak jsme se dohodli na tom, že jeho text zrežíruju. Byla to fajn práce, a těším se na další. Začalo nás to bavit a Červený Kostelec nám k tomu elánu ještě přidal. Všechny připomínky, které měl lektorský sbor, jsem měl vlastně za sebou. Určitě to bude v případě další inscenace lepší.“

Chtěl bych nastudovat hru, kde je stůl a čtyři židle

Zatím z jediné inscenace, kterou Karel nastudoval, můžeme vidět, že je typ režiséra, který řeší scénu minimalisticky. Nicméně dle jeho slov by si zkusil klidně i muzikál s velkou výpravou. Jako režisér si však Karel zakládá na vyvážené reflexi a motivaci pro své herce. „Já si dávám záležet na tom, abych na konci zkoušky řekl všechno, co bylo hodně dobře a všechno co bylo hodně špatně. Snažím se, je vyrovnávat.“

Dalším titulem, který má dvojice Zbořil-Syrový na práci, se jmenuje Propuštěná. Děj začíná v ženské věznici, kde se otevírají příběhy dvou hlavních postav. Můžeme se jistě brzy těšit na nový divadelní počin ze Smiřic. Nebude ale jediným. Dalším aktivním režisérem OCHOS Smiřice je Eva Urbancová, která po Hrobce s vyhlídkou dále zůstává, a chystá si pro soubor nový titul k nastudování.

Postupové přehlídky a smiřičtí

Za dobu své existence už soubor ze Smiřic představil několik svých inscenací na přehlídkách amatérského divadla, kde je součástí hodnocení lektorským sborem. Letos byl soubor v již zmíněném Červeném Kostelci s inscenacemi Hrobka s vyhlídkou a Setkání. „Mnoho lidí od nás ze souboru si tu kritiku až příliš bere. Nemůže se říct, že porota chce hru strhat. Snaží se o tom, aby si lidi uvědomili to, o čem jim říkají. Je jednoduché říct co je špatně, ale je těžší mluvit o tom, co funguje. Když něco nefunguje tak to člověk vnímá. Když to funguje, tak to tak má být. Chvíli jsem k tomu hodnocení byl citlivý, ale pak jsem si uvědomil, že to jsou lidi jako my, akorát mají víc zkušeností. Hlavní je, učit se od nich, poslouchat je,“ říká Karel Syrový. I přes občasné rozpaky soubor ze Smiřic dál tvoří a dál jezdí na přehlídky, takže o zpětnou vazbu přece jen stojí. A to je dobře.

Diváky jsme si vychovali, chodí do divadla

Do té doby, než pár nadšenců založilo soubor OCHOS Smiřice, bylo po divadle prázdno a pusto. Poslední zmínky o divadelní činnosti pochází někdy ze 40. let minulého století. Smiřicím už divadlo chybělo, a svědčí tomu i fakt, že na divadlo chodí. „Naučili jsme lidi chodit do divadla tak, že děláme dobrý divadlo, že nás to baví, a že se ve Smiřicích něco děje. Myslím, že diváci ve Smiřicích už jsou dospělejší, než když jsme začínali. Když na nás jdou, tak jdou na známé,“ hovoří o divácích ve Smiřicích Karel Syrový, kterého všichni nazývají jako rejžu, nebo jako Mouchu (postavu z inscenace Příběhy obyčejného šílenství).

Život v Jesličkách

Jako mnoho a mnoho východočeských divadelníků, i Karel docházel coby žák do Základní umělecké školy Střezina a hrál v divadle Jesličky. Jeho učiteli byli například Zdeněk Tesař, nebo Jan Dvořák. „Do Jesliček jsem se dostal tak, že bylo po jedné hodině českého jazyka, a kamarád mi řekl, že se evidentně vyžívám, když něco čtu. Tak mě nabídl, jestli nechci hrát divadlo na Střezině. Přišel jsem a zůstal jsem tam šest let,“ vzpomíná Karel Syrový. Při prvním setkání s divadlem Karel nejvíc vnímal to, že lidi kolem sebe absolutně nezná, ale že to vůbec nevadí. Zjistil, že herci jsou podivná sebranka, která se vždycky rychle skamarádí. Že by ho zrovna tohle na divadle tak zaujalo? „Nevěděl jsem, jaké to bude, poprvé přijít na scénu. Nevěděl jsem, jestli se mám bát. Nepamatuju si, jak jsem vnímal první vstup na jeviště. Ale pamatuju si první potlesk. To jsem si uvědomil, proč to dělám – že chci někoho potěšit. Takhle jsem těm divákům něco předal.“

Studium v Jesličkách Karel zakončil absolventskou inscenací Zdravý nemocný, kde měl hlavní roli, a je na tento počin i náležitě pyšný.

Ani to divadlo se nemá přehánět, jako všechno

„Baví mě bavit lidi, a zdrhnout od práce.“ S tím budeme snad všichni s Karlem Syrovým souhlasit. „Potěšit lidi, vyblbnout se, a poznat trochu jinou část života. V těch postavách člověk vidí zrcadlo života,“ dodává Karel. Zrcadlo života může být pro mnohé důvod, proč milovat nebo nenávidět divadlo. I když důvodů pro lásku nebo nenávist k divadlu by se našlo daleko víc. Třeba časová náročnost toho našeho milovaného koníčku. „Já bych řekl, že sport je náročnější koníček, ale myslím, že divadlo je koníček krásný. Zase tak těžký není. Nesmí se to přehánět, jako se vším.“

Shakespeare je zkrátka nadčasový

Jako absolvent ZUŠ Střezina má Karel Syrový základní teoretické znalosti, ale také se vzdělává samostudiem. Rád se začte do knih o dramaturgii a režii, ale také se rád vrací k autorům, jako je William Shakespeare. „Mám rád moderní náhled na Shakespeara. Pojmutí klasických děl v současných žánrech mě baví, a myslím, že je dobře, že se to dělá. Divák na to ale musí být připraven, že neuvidí klasicky zpracovaný text. Dá se říct, že William Shakespeare je autor mého srdce. Taky napsal divný hry, ale jsou nadčasový.“

OCHOS Smiřice stále přijímá nové členy

Mladý soubor, který už má za sebou pěknou desetiletou éru. Soubor plný nadšenců a nadějných tvůrců. Jak říká jeden z režisérů, host Antré a Kateřiny Fikejzové Prouzové, Karel Syrový: „10 let éry souboru bych popsal jako krásnou. Byly tam kameny, ale když se ten štěrk projel, a vyšla dobrá hra, tak to stálo za to.“ No neláká vás to?

Poslechněte si záznam celého Antré:

záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centru uměleckých aktivit.

Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.

foto: Leo Marek

autor: Lucie Kotěrová