Petr Žitný: JE MI LÍTO, JAK SE OCHOTNÍCI TVÁŘÍ NA PŘEHLÍDKY

Člověk svázaný s divadelními soubory VICENA z Ústí nad Orlicí, DIVIŠ z Žamberka a NA SKÁLE z Helvíkovic. Zdatný šermíř, který byl také ředitelem východočeské divadelní postupové přehlídky ZLOMVAZ, pořádané pod záštitou Občanského sdružení divadelních ochotníků.

záznam streamu: ZDE

Orlická maska 2023 ve znamení úspěchů kolem Petra Žitného

Na letošním ročníku Orlické masky v Ústí nad Orlicí Petr Žitný účinkoval v inscenacích, Ani za milion se souborem Na skále, a v Provazu o jednom konci v souboru Diviš. Petr se v obou souborech cítí jako doma, přesto že každý soubor má jiné podmínky a také jinak tvoří. Když to zkrátka baví, jak říká Petr Žitný, je jedno kde a s kým.

DS Diviš Žamberk

Divadelní soubor v Žamberku má zázemí v Divišově divadle. Tam zkouší dva dny v týdnu, a v případě kdy je potřeba víc zkoušek, tak divadlo a město vychází maximálně vstříc. Zde zná Petr Žitný třeba vlastní kulisárnu a celkové zázemí pro soubor. A také zde nazkoušeli titul Provaz o jednom konci. „Provaz o jednom konci vybral Petr Dostálek,“ říká Petr Žitný, který dál představuje soubor Diviš a jeho fungování. „Máme výbor, který má asi 7 členů, a jinak máme pravidelně valnou hromadu-členskou schůzi, a v podstatě kdybych chtěl režírovat, tak na tu schůzi přinesu hru, kterou představím, předpokládám, že výbor to odsouhlasí, probere finance a tak dále.“ V Žamberku, v tradičním souboru, mají ke stovce členů. „Určitě máme plno lidí, kteří pomáhají a nehrají. Plus ti kteří byli dřív, ale teď už se nezapojují, ale jdou se podívat třeba na tu členskou schůzi. Ale těch aktivních členů, to je třeba 30,“ počítá zhruba Petr Žitný, který je členem ve velice početném souboru.

Provaz o jednom konci se odehrává v historii, je to dobová fraška. Komedie je obecně trend u ochotníků, až na nějaké výjimky. „On ten text je náročný, ale je tam plno krásných vtipů, které se odkrývají postupně. A plus jak je Petr muzikant, tak věděl, že k tomu chce udělat vlastní muziku. Našel si lidi do kapely, udělal si tam i přestavby, a postavil to tak, že: divadlo, pak písnička a kulisáci přestavují scénu,“ představuje Petr Žitný stručně inscenaci, která je na repertoáru žambereckých stále k vidění.

DS Na Skále Helíkovice

Soubor v Helíkovicích má oproti souboru Diviš o dost rozdílné podmínky. DS Na skále se schází a zkouší v malém sále obecního úřadu. Tento sál také slouží jako tělocvična. Petr Žitný se ale i zde s divadlem cítí dobře. V Helíkovicích působí jeden režisér, a opět je to osobnost, která se zároveň stará o výběr titulů. „Soubor má hodně aktivních členů, plus Láďa Martínek – režisér, dobírá nové zajímavé lidi, které třeba potká nebo je osloví. Teď má nová hra zatím pracovní název Chirurg, jinak se to jmenuje, Udělejte mi to znovu. Je to o plastickém chirurgovi a jeho pěti klientkách,“ představuje Petr Žitný další plány souboru, které přijdou po úspěšné inscenaci Ani za milion. S touto inscenací získal soubor na Orlické masce řadu ocenění, včetně doporučení na Divadelní Piknik Volyně.

Vicena – šerm – cesty Petra Žitného

„Se svým kamarádem jsme začali dělat historický šerm, ale ještě jsem se přes něj dostal do party kočovného divadla. V létě jsme jezdili do Brandýsa, tam jsme nazkoušeli divadlo, a pak jsme opravdu kočovali po okolí. Tam to všechno začalo. Když jsem dostudoval ústecký gympl, tak jsem viděl inzerát, že hledají herce do Viceny – a bylo to,“ vzpomíná na své divadelní začátky Petr Žitný, který si tak odstartoval dráhu velmi aktivního divadelníka. „První role byla v tom kočovném divadle a potom s Vicenou to byl Lakomec, tam jsem hrál Valéra. A to jsme hráli taky jako kočovné divadlo. Mě to je asi opravdu jedno kde hraju, v jakém prostoru. Musí mě to bavit.“

Osobnost přímo vedle – Martin Malínek

OSDO, neboli Občanské sdružení divadelních ochotníků, byla organizace, která zaštitovala ochotníky v regionu. Jejím cílem bylo, starat se o soubory v regionu, sdružovat je, a podporovat je třeba i technicky. Martin Malínek toto sdružení založil. „Pamatuju, že to vzniklo tak, že Martin byl člověk, kterého jste měl buď rád, anebo ne. Působil ve Viceně, kde jsem tehdy byl. On měl tenkrát své plány, DS Vicena měl asi jiné plány. Byly tam nějaké třenice, a tak se rozhodl, že si založí své sdružení. A tak jsem se dal dohromady s tím Martinem, a začali jsme dělat divadlo, masopusty a ZLOMVAZ – krajskou přehlídku, kterou chtěl také dělat. A všechno se to tak rozjelo, že jsme se odvětvili z té Viceny, ale to fungovalo vedle sebe. ZLOMVAZ byl startovací přehlídkou pro soubory z Pardubicka,“ ohlíží se Petr Žitný, za jednou z významných divadelnických etap, ve které byl dokonce ředitelem přehlídky. „Ten Martin měl obrovský elán, a postupně se to tak zajelo do těch kolejí, že jsme obeslali soubory, ty se přihlásily, a ten Martin byl schopen si všechno zařídit sám. Takže to moje ředitelování bylo spíš tak jako na papíru. Ale ta zaštiťující osobnost byl Martin. A potom když jsme se přesunuli do České Třebové, tak to bylo ještě jednodušší, protože Třebová má divadlo, zázemí, a Hýbláci nám pomáhali. Tak to šlo jak po drátkách.“

13 zkoušek od první čtené do premiéry

Jak Petr Žitný zmínil, Martin Malínek byl osobností, která věděla, co a jak chce. A platilo to, i když šlo o zkoušení inscenací. „Martin to měl postavené tak, že ty své hry dělal na 13 zkoušek včetně generálky. Ale nutno podotknout, že jedna zkouška byla v sobotu od 8 ráno do večera do 8. Ale opravdu se to podařilo. Nepočítám teda čtené zkoušky, a ty rozbory u něho v garáži. Martin Malínek zužitkoval často i kluky ze šermu. Založili jsme uskupení Rytíři krále Jana a začali jsme dohromady dávat nějaké vystoupení.“ A přirozeně se šermíři začali s divadelním souborem doplňovat a navzájem se inspirovat. „Kolega ze šermu Martin Zahálka měl kromě hereckých ambicí i autorské ambice. Psal krátké scénáře. Abychom se tam neprali o jednu bednu – to je trochu nuda, a dělá to každý,“ směje se Petr Žitný. „ Martin Zahálka měl ambice autorského divadla, já jsem tam vnášel to herectví, kluky to taky bavilo, hrát divadlo, a vyšly z toho hezké věci, který jsem měl rád.“

Je mi líto, jak se ochotníci tváří na přehlídky

Petr Žitný říká, že v současné době do přehlídek úplně nevidí, protože nemá možnost se jich účastnit tak, jak by chtěl. Nicméně, vždycky na přehlídku rád vyrazí. I když, pocity na přehlídkách má mnohdy smíšené. „Jsem rád, že přehlídky jsou, ale bojuju s tím, jak se na ty přehlídky tváří ti ochotníci. Když jde ochotnický soubor na přehlídku, ví, že tam bude lektorský sbor, ví, že ho bude hodnotit, a ví, že nemusí být hodnocení kladné, tak potom mě mrzí, že ti ochotníci umírají na tu porotu. Že nepochopili, nebo nechtějí pochopit, že ta porota chce opravdu jenom pomoc a poradit, a že to není žádná výtka. Vždycky je něco jiného hrát na domovské scéně, kde se to všem líbí, ale pak přijdete před ty, kteří tomu rozumí. Oni něco vytknou, a pak je často oheň na střeše. Martin Malínek třeba věděl, že tam nechce chodit, protože by se s nimi hádal. A je to naprosto supr. Než aby tam šel a hádal se. Pokud nechcete znát názor odborné poroty, tak nemusíte chodit na přehlídku,“ zmiňuje své pocity k postupovým přehlídkám Petr Žitný.

Poslechněte si záznam celého Antré:

záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centrum uměleckých aktivit.

Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.

foto: Tomáš Zeman

autor: Lucie Kotěrová