Miletínské sluníčko

Miletínské sluníčko: jak to viděl porotce Josef Jan Kopecký

Ve dnech 12. – 13. 6. 2021 proběhlo v Sousedském domě východočeského Miletína již 19. Miletínské divadelní jaro, krajská postupová přehlídka venkovských divadelních souborů. Pořádá ji Centrum uměleckých aktivit Impuls Hradec Králové, Volné sdružení východočeských divadelníků, místní divadelní soubor Erben a Město Miletín za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Královéhradeckého kraje. V lektorském sboru, který měl právo doporučit dvě inscenace do programu národní přehlídky Krakonošův divadelní podzim, usedli letos osvědčení Alexandr Gregar (režisér, herec a pedagog) a Jaromír Vosecký (scénograf a pedagog), tuto stabilní miletínskou dvojici letos doplnili herec, režisér a zpěvák Jan Sklenář a Josef Jan Kopecký.

Program letošního Miletína byl oproti jiným ročníkům „dietnější“, měli jsme možnost zhlédnout pouze čtyři inscenace, ale zaplať pánbůh za ně – po divadelním a kulturním půstu posledních měsíců to byl velmi příjemný víkend. Stejně jako v loňském roce, kdy Miletín rovněž proběhl, mohlo být paralelou to, že se nám představily nejenom východočeské soubory, letos každý z jiného kraje: z Královéhradeckého, Pardubického, ale i Olomouckého a Středočeského. Všechny byly přivítány symbolem přehlídky – sluníčkem, letos dřevěným, byť obloha se musela obejít víceméně bez něho. Počasí alespoň nelákalo ven, což se na diváckém zájmu opravdu odrazilo, v sobotu večer bylo plno.

Prvním představením přehlídky bylo monodrama Jiřího Hlávky Jenom herec aneb Střípky ze života Eduarda Vojana. Inscenace, jak jsme se během semináře dozvěděli, byla připravována k výročí založení Libického divadelního spolku Vojan, pod jehož hlavičkou ji autor, režisér a jediný interpret Jiří Hlávka na přehlídce také uvedl. Text inscenace je vystavěn jako dialog stárnoucího herce a nejvyššího soudce, oba v podání Jiřího Hlávky. Jedná se o jakýsi „soud za můj život“, obhajobu před sebou samým a hledání jeho hodnot. Hra je poctou významné osobnosti českého divadla a evidentní je, že vzniku předcházelo poctivé a detailní studium materiálů o životě Eduarda Vojana. Lektorský sbor ohodnotil Jiřího Hlávku čestným uznáním za herecký výkon – především v roli Boha, kdy herecký projev byl ve své civilnosti autentický.

V dobrém slova smyslu jistým „úkazem“ přehlídky byl soubor Divadla Šňůra z moravské Konice, který na přehlídku přivezl autorskou hru Páni vesmíru aneb Koupím duši. Autor a zároveň režisér představení a představitel jedné z rolí ji definuje jako „černou sci-fi komedii ze sanatoria, kde se ladí duše“. Nikoho proto nepřekvapí, že z lékaře se nakonec vyklube až mefistofelský mimozemšťan z planety Gama, po jevišti že se pohybuje duše implementovaná robotu a že se ocitneme i na Měsíci. Soubor se poprvé (a na inzerát!) sešel teprve před Vánoci 2019, chvilku zkoušel prezenčně a dlouho distančně, v závěru na krátko i prezenčně – a k premiéře hru dovedl týden před Miletínem! Přesto – nebo právě proto – skutečně vyrazil dech. Spontaneita, nasazení a energie souboru, který svému režisérovi očividně bezmezně věří, byla okouzlující. V textu se objevuje replika: „Jinakost povznáší“ a jinakosti se nám dostalo plnými doušky. Představení je tvarem něco mezi činohrou, stand-upem, groteskou a deklamací – interpreti je ovšem navzájem propojují sebou samými. Lektorský sbor ocenil Romana Krejčíře čestným uznáním za scénář, dále rozhodl udělit čestné uznání Aleně Kojdlové, Zuzaně Motlové, Janu Palcrovi a Viktoru Krejčířovi za herecké výkony v postavách uklízečky, robotky, doktora a jeho asistenta. Dodat musím, že většina souboru stála na jevišti před diváky poprvé, resp. po premiéře tohoto kusu podruhé v životě.

Sobotním závěrečným představením bylo S tvojí dcerou ne z pera Antonína Procházky a v podání Divadelního souboru J. K. Tyla z Meziměstí. Soubor je ostříleným profíkem v žánru bulvární „dvéřovky“ – což dokázal i v tomto případě. Režisérka Irena Kozáková umí soubor na jevišti přesně organizovat, má cit pro situace, jejich herecké naplnění i pro timing. V ansámblu má navíc typy, které si s náročným žánrem umí poradit. Byť měl lektorský sbor s několika maličkostmi představení „problém“, rozhodl se nakonec této komedii o krizi středního věku, manželském stereotypu, možných nepochopeních či rozdílném výkladu slov a situací mezi dvěma generacemi, udělit čestná uznání za režii Ireně Kozákové a herecký výkon v roli Alice Veronice Nekvindové, ceny za herecké výkony pak Anežce Harušťákové za roli Sandry a Alešovi Kučerovi za roli Luboše – a inscenací doporučit do programu Krakonošova divadelního podzimu.

Poslední, čtvrtou inscenací, byla v neděli dopoledne komedie Ani za milion, kterou si od autorské dvojice Roman Vencl a Michaela Doleželová vypůjčil soubor HRRR Nemošice. Hra o tom, že dokonalá vražda neexistuje, že stačí maličké nepochopení a vše může být jinak – byla oceněna především za hereckou energii Renáty Šťastné, která si za roli Jacqueline od poroty vysloužila čestné uznání. Představitelka hlavní ženské role byla zároveň režisérkou, kostýmní výtvarnicí a choreografkou. Při zkoušení dialogické hry, v níž je jí kolegou pouze Milan Zlesák v roli Lamberta, tak nahlížela pouze z jeviště, což se odrazilo v podobě hry, především v timingu a výstavbě situací. Proto byly souboru doporučeny „druhé oči“, které by pomohly dívat se na věc pohledem diváka.

K přehlídce je nutno podotknout, že byla teprve druhou letošní realizovanou krajskou postupovou přehlídkou ve východních Čechách a která se mohla při dodržení zdravotních opatření konat za účasti diváků. Ti se při maximu povolené kapacity do miletínského divadla skutečně dostavili a pro soubor byli skutečně „živou vodou“, která všem vlila krev do žil. Velké díky patří všem organizátorům i souborům za to, že se pořádání přehlídky ani v této složité době nezalekli a že ji skutečně zorganizovali. Díky patří také zástupcům pořadatelů Krakonošova divadelního podzimu, kteří se do Miletína přijeli podívat, aby zhlédli představení mohli si udělat vlastní názor na naše doporučení.

V závěrečném vyhlášení výsledků přehlídky předal předseda poroty Saša Gregar všem přítomným pozdravy od dlouholetého miletínského porotce prof. Františka Laurina, který se letošního ročníku nemohl ze zdravotních důvodů zúčastnit, ale touto cestou všechny pozdravoval. Ze sálu se spontánně ozvalo přání zdraví, a víry, že na příštím Miletínském divadelním jaru oblíbený František už chybět nebude.

Podívejte se na stream Antré, který jsme pro vás vysílali z Miletínského divadelního jara. Pozvání před kameru přijali: Irena Kozáková (DS J. K. Tyl, Meziměstí), Jaromír Vosecký (scénograf, pedagog, porotce), Ivo Mičkal (fotograf), Roman Krejčíř (Divadlo Šňůra, Konice), Jan Sklenář (herec, režisér, zpěvák, porotce), Svatava Hejralová (Krakonošův divadelní podzim), Vladimír Kněžourek (DS Erben, Miletín) a Alexandr Gregar (režisér, herec, pedagog, porotce)

Antré z Miletínského divadelního jara 2021

Autor: Josef Jan Kopecký